pondělí 29. října 2007
Pyramidy
Pyramidy
Pyramidy jsou bezesporu nejznámějšími stavebními památkami, které stří Egypťané stvořili. Přestože soušasní badatelé nemají shodný názor na formální význam jehlanovitého tavru pyramid, v otázce pohřebního účelu těchto staveb jsou jednotní. Ale nebylo tomu tak vždy. V 6. století n.l. například převládal názor, že pyramidy představují biblické Josefovy sýpky a v průběh další doby se objevovalo nepřeberné množství interpretací významu těchto tajemných staveb. Pyramidy není možné chápat jako osaměle stojící monumenty. Vždy tvořily centrum rozsáhlejšího okrsku vymezeného ohradní zdí, který zahrnoval chrámy a svatyně zasvěcené zádušnímu kultu zemřelého panovníka. Vzestupná cesta ho spojovala s tzv. údolním chrámem, který stál na rozhraní pouště a údolní úrodné země.
U pyramid pocházejících ze Staré říše se vchod nachází v severní stěně, odkud se svažuje chodba ústící do podzemních prostor, které leží přibližně pod středem stavby. V průběhu Střední říše se stavitelé pokoušeli předejít vykrádání královských hrobek a umisťovali vchod do pyramidy do jiných míst. Podzemní prostory se nacházely na úrovni i pod úrovní základny stavby. Výjimku představuje Velká pyramida (Chufuova) s komplikovaným vnitřním uspořádáním, kdy se vnitřní prostory nacházejí vysoko v tělese stavby. V závěru Staré říše byly vnitřní prostory pyramid zdobeny soubory říkadel, znýmými pod názvem Texty pyramid. Byly určeny k zajištění znovuzrození panovníka a jeho dalšího blaženého posmrtného života. Není pochyb o tom, že pyramidy měly usnadnit přeměnu panovníka a proto byly nazvány jako: "Nástroj na vzkříšení". V Textech pyramid se praví, že pyramidy byly stavěny tak, aby vydrželi navěky ochraňovat tělo panovníka a byly centrem jeho zádušního kultu.
Funkce PYRAMID:
Proč byly hrobky stavěny právě v podobě pyramid. Jehlanovitý tvar bezpečně odlišil místo pohřbu panovníka od hrobů podřízených úředníků, ale zdůraznil tak rozdíl mezi polobožskou podstatou panovníka a obyčejnými smrtelníky. Díky své monumentalitě a tvaru byly pyramidy viditelné na velké vzdálenosti. Neustále tak připomínaly přítomnost a absolutní moc božského panovníka. V Textech pyramid jsou pyramidy připodobňovány k prapahorku a jejich tvar lze rovněž vysvětlit jako stylizované zpodobnění hory.
Nejstarší stupňovité pyramidy jsou často chápány jako obrovská schodiště, po nichž měl zemřelý panovník vystoupit do nebes a spojit se s nikdy nezapadajícími hvězdami. Pyramidy lze proto vysvětlit jako další rozvoj myšlenky postavit co možná nejvyšší stavbu, a umožnit tak panovníkovi aby se spojil s předky a bohy.
Džoserova pyramida
V Egyptě nalezneme mnoho krasných a monumentálních staveb. Krasné jsou chrámy, ale také pyramidy. Egyptské pyramidy patřily k největším divům starého světa. Nejstarší pyramida se nazývá Džoserova. Džoser ( asi 2667-2648 př.n.l.) byl pokládan za velice moudrého a zbožného vládce. Jeho vláda se zasloužila o rozkvět celého Egypta, jak na poli obchodního styku, tak také o využití nerostného bohatství v Egyptě. Džoser postavil svou hrobku – pyramidu v oblasti Sakarra. Nebyla to určitě náhoda, poblíž Sakarry se totiž nalézaly vápencové lomy, které byly nutné pro stavbu této pyramidy. Jeho pyramida je stará 4500 let. Její stavitel se jmenoval Imhotep. Byl to vezír a byl také vynálezcem kamenné architektury. V pozdější době byl Imhotep považován za syna boha Ptaha ( Bůh řemesel). Džoserova pyramida měla šest etap, byla vysoká 60 m a zaujímala plochu 140 x 118 m. Pohřební komora byla 3 metry dlouhá a přes 1,5 metru široká. Ve stropě měla tato komora otvor široký 1 metr. Badatelé pochybují, jestli vůbec komora obsahovala sarkofak. V pyramidě byla další komora, která pravděpodobně sloužila jako pohřební. Nad touto komorou je takzvaný manevrovací prostor, který sloužil kněžím jako obřadní. Po skončení obřadu byla pohřební komora uzavřena víkem o váze 3 tuny. Přístupové šachty vyplnili štěrkem. Tyto chodby narušili až vykradači hrobek, ti se nezastavili před ničím. Používali hlavně trhaviny, které poničily stavbu. Kolem pyramidy je mnoho staveb, hlavně zádušní chrámy.
Džoserovo mumifikované tělo se nikdy nenašlo, přesto se v pyramidě našly lidské pozůstatky. Jeho celé tělo se nenávratně ztratilo. Našlo se jen nabalzamované levé chodidlo, kus paže a ramene, tyto pozůstatky byly sice nalezeny v Džoserově pyramidě, ale nemusí patřit tomuto vládci.
Cheopsova pyramida
Stavba vysoká 138 metrů (původní výška byla dokonce 147 m) ohromuje návštěvníky již několik tisíc let a překonává lidské chápání. Vznikla bez jeřábů, jen vlastními silami. Egypťané v té době neznali ani koně, ani kolo. Těžká stavba celkem vážící přes 6 miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním slunci. O celé obložení již bohužel přišla a nejeden dům v Káhiře se může pochlubit stavebním materiálem použitým právě z pyramidy. Pyramida vždy vzbuzovala úžas, úctu a zároveň i pochybnosti, zda-li je vlastně dilem lidských rukou. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Králova komora, v níž byl faraón pravděpodobně pohřben, aby odolala obrovským tlakům zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červené žuly a také především díky důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor, nad jejím stropem. Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů.
Lymská borelioza
Lymská Borelioza
Lymská borelióza je bakteriální onemocnění vyvolané Borrelia burgdorferi ,které se přenáší převážně klíštětem obecným, někdy i jinými druhy krev sajícího hmyzu (hlavně komáři, blechy, muchničky). Nákazou jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří často a dlouhou dobu pobývají v listnatých lesích, v prázdninových táborech, nebo sezónní lesní pracovníci v místech, kde je větší pravděpodobnost setkání s klíštětem. Pouze malá část nakažených lidí však onemocní klinickými příznaky boreliózy.
CO JE PŘÍČINOU LYMESKÉ BORELIÓZY
Lymeská nemoc je vyvolána spirálovitou bakterií (spirochetou) Borrelia burgdorferi. Původcem v Evropě však není jen Borrelia burgdorferi, ale i nově objevené druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii.
Borelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěří) v určité geografické oblasti a přenáší je především klíšťata. V přenosu se však mohou uplatnit i některé druhy krevsajícího hmyzu.
Infikována mohou být všechna vývojová stadia klíšťat (larvy, nymfy a dospělá klíšťata); všechna sají krev na člověku a mohou tudíž infekci přenést. Kromě člověka mohou být postiženi ptáci, psi, koně, dobytek.
Spirochety pronikají do hostitele kůží v místě přisátí klíštěte. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borelie.
KDE JE RIZIKO INFEKCE
Klíšťata žijí v travnatých, křovinatých a lesních porostech. Rizikové oblasti jsou listnaté nebo smíšené lesy, lesoparky, ale i městské parky. Promořenost klíšťat borelií v jednotlivých oblastech kolísá. Přírodní ohniska nákazy jsou po celé České republice. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze 100 vyšetřených.
JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ
Lymeská borelióza má časné a pozdní stadium onemocnění.
V časném stadiu je:
typickým příznakem pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů
časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Protože přisátí klíštěte nevede vždy ke kožním projevům, tyto symptomy jsou varujícími u osob pobývajících v přírodním ohnisku
u dětí, méně často u dospělých, se někdy nalezne na kůži ušního lalůčku, nosu, na prsní bradavce nebo na šourku po přisátí klíštěte modročervený uzlík 1 - 5 cm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin. Někdy se objeví i za několik týdnů až měsíců
po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny
JAK SE LÉČÍ LYMESKÁ NEMOC
Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v prvém stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. O nasazení antibiotik rozhoduje lékař a je třeba respektovat jeho pokyny, zejména co se týče délky podávání antibiotik. Léčbu předčasně neukončovat, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí.
JAK SE CHRÁNIT
Očkovací látka není zatím dostupná, proto se musíme před klíšťaty chránit.
nosit světle barevné oděvy, pokud možno s dlouhými rukávy
používat repelentní prostředky proti klíšťatům, postřik oděvu nebo kůže, které jsou k dostání v drogeriích nebo v lékárnách.
po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý tělesný povrch.
denně kontrolovat naše domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště
co nejdříve odstranit přisátá klíšťata
při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
DOPORUČENÍ
před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat, nejlépe Jodisolem, event. Jodonalem B
klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít bezvroubkové pinzety nebo pinetky (pro úpravu vlasů)
viklat opatrně, pokud se klíště nepustí kůže
nikdy klíště nemačkat, nedotýkat se ho holýma rukama, pouze v gumových rukavicích
po vyjmutí klíštěte opět místo dezinfikovat
při podezření na infekci - při výskytu některého z popsaných příznaků - je nezbytné se poradit s lékařem
