Pyramidy

Pyramidy

Pyramidy jsou bezesporu nejznámějšími stavebními památkami, které stří Egypťané stvořili. Přestože soušasní badatelé nemají shodný názor na formální význam jehlanovitého tavru pyramid, v otázce pohřebního účelu těchto staveb jsou jednotní. Ale nebylo tomu tak vždy. V 6. století n.l. například převládal názor, že pyramidy představují biblické Josefovy sýpky a v průběh další doby se objevovalo nepřeberné množství interpretací významu těchto tajemných staveb. Pyramidy není možné chápat jako osaměle stojící monumenty. Vždy tvořily centrum rozsáhlejšího okrsku vymezeného ohradní zdí, který zahrnoval chrámy a svatyně zasvěcené zádušnímu kultu zemřelého panovníka. Vzestupná cesta ho spojovala s tzv. údolním chrámem, který stál na rozhraní pouště a údolní úrodné země.

U pyramid pocházejících ze Staré říše se vchod nachází v severní stěně, odkud se svažuje chodba ústící do podzemních prostor, které leží přibližně pod středem stavby. V průběhu Střední říše se stavitelé pokoušeli předejít vykrádání královských hrobek a umisťovali vchod do pyramidy do jiných míst. Podzemní prostory se nacházely na úrovni i pod úrovní základny stavby. Výjimku představuje Velká pyramida (Chufuova) s komplikovaným vnitřním uspořádáním, kdy se vnitřní prostory nacházejí vysoko v tělese stavby. V závěru Staré říše byly vnitřní prostory pyramid zdobeny soubory říkadel, znýmými pod názvem Texty pyramid. Byly určeny k zajištění znovuzrození panovníka a jeho dalšího blaženého posmrtného života. Není pochyb o tom, že pyramidy měly usnadnit přeměnu panovníka a proto byly nazvány jako: "Nástroj na vzkříšení". V Textech pyramid se praví, že pyramidy byly stavěny tak, aby vydrželi navěky ochraňovat tělo panovníka a byly centrem jeho zádušního kultu.

Funkce PYRAMID:

Proč byly hrobky stavěny právě v podobě pyramid. Jehlanovitý tvar bezpečně odlišil místo pohřbu panovníka od hrobů podřízených úředníků, ale zdůraznil tak rozdíl mezi polobožskou podstatou panovníka a obyčejnými smrtelníky. Díky své monumentalitě a tvaru byly pyramidy viditelné na velké vzdálenosti. Neustále tak připomínaly přítomnost a absolutní moc božského panovníka. V Textech pyramid jsou pyramidy připodobňovány k prapahorku a jejich tvar lze rovněž vysvětlit jako stylizované zpodobnění hory.

Nejstarší stupňovité pyramidy jsou často chápány jako obrovská schodiště, po nichž měl zemřelý panovník vystoupit do nebes a spojit se s nikdy nezapadajícími hvězdami. Pyramidy lze proto vysvětlit jako další rozvoj myšlenky postavit co možná nejvyšší stavbu, a umožnit tak panovníkovi aby se spojil s předky a bohy.

Džoserova pyramida

V Egyptě nalezneme mnoho krasných a monumentálních staveb. Krasné jsou chrámy, ale také pyramidy. Egyptské pyramidy patřily k největším divům starého světa. Nejstarší pyramida se nazývá Džoserova. Džoser ( asi 2667-2648 př.n.l.) byl pokládan za velice moudrého a zbožného vládce. Jeho vláda se zasloužila o rozkvět celého Egypta, jak na poli obchodního styku, tak také o využití nerostného bohatství v Egyptě. Džoser postavil svou hrobku – pyramidu v oblasti Sakarra. Nebyla to určitě náhoda, poblíž Sakarry se totiž nalézaly vápencové lomy, které byly nutné pro stavbu této pyramidy. Jeho pyramida je stará 4500 let. Její stavitel se jmenoval Imhotep. Byl to vezír a byl také vynálezcem kamenné architektury. V pozdější době byl Imhotep považován za syna boha Ptaha ( Bůh řemesel). Džoserova pyramida měla šest etap, byla vysoká 60 m a zaujímala plochu 140 x 118 m. Pohřební komora byla 3 metry dlouhá a přes 1,5 metru široká. Ve stropě měla tato komora otvor široký 1 metr. Badatelé pochybují, jestli vůbec komora obsahovala sarkofak. V pyramidě byla další komora, která pravděpodobně sloužila jako pohřební. Nad touto komorou je takzvaný manevrovací prostor, který sloužil kněžím jako obřadní. Po skončení obřadu byla pohřební komora uzavřena víkem o váze 3 tuny. Přístupové šachty vyplnili štěrkem. Tyto chodby narušili až vykradači hrobek, ti se nezastavili před ničím. Používali hlavně trhaviny, které poničily stavbu. Kolem pyramidy je mnoho staveb, hlavně zádušní chrámy.
Džoserovo mumifikované tělo se nikdy nenašlo, přesto se v pyramidě našly lidské pozůstatky. Jeho celé tělo se nenávratně ztratilo. Našlo se jen nabalzamované levé chodidlo, kus paže a ramene, tyto pozůstatky byly sice nalezeny v Džoserově pyramidě, ale nemusí patřit tomuto vládci.

Cheopsova pyramida

Stavba vysoká 138 metrů (původní výška byla dokonce 147 m) ohromuje návštěvníky již několik tisíc let a překonává lidské chápání. Vznikla bez jeřábů, jen vlastními silami. Egypťané v té době neznali ani koně, ani kolo. Těžká stavba celkem vážící přes 6 miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním slunci. O celé obložení již bohužel přišla a nejeden dům v Káhiře se může pochlubit stavebním materiálem použitým právě z pyramidy. Pyramida vždy vzbuzovala úžas, úctu a zároveň i pochybnosti, zda-li je vlastně dilem lidských rukou. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Králova komora, v níž byl faraón pravděpodobně pohřben, aby odolala obrovským tlakům zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červené žuly a také především díky důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor, nad jejím stropem. Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů.